Custom controller pro Ableton

Custom controller pro Ableton

Otázku jaký zvolit kontroler pro ovládání programu Ableton live řešilo, řeší a bude řešit asi mnoho lidí zabývajících se live produkcí, mixováním a pod.

Při volbě toho správného midi kontroleru je potřeba vzít v úvahu několik věcí :

  • Počet, druh a rozmístění ovládacích prvků, velikost kontroleru a komplexnost zařízení.
  • Na co budeme zvolený kontroler používat, například LiveAct, mixáž ve studiu, Djing atd.
  • Přizpůsobení kontroleru potřebám uživatele pomocí např. User Editorů nebo Python scriptů.
  • Rosšířenost a tím třeba i dobrá podpora uživatelů při řešení různých problémů.

Kontrolerů pro Ableton je velké množství a na netu je o nich spousty potřebných informací a není potřeba každý z nich popisovat. Můžete zvolit některý z produktů zavedených firem a dostupné jsou různé midi klávesy jako třeba Cme UF60 nebo Maudio serie Axiom, nebo jen kontrolery s knoby a fadery, jako třeba KORG Nanokontrol nebo Uli produkty BCR2000 nebo BCF2000. Tyto kontrolery jsou všeobecně docela dobré, výrobce poskytuje i slušný suport atd. Jejich velkou nevýhodou je jejich specifické určení a příliš malá nebo žádná variabilita. Myslím tím, že klávesy zůstanou zase jen klávesy, knob namapujete pouze na jeden knob a volume fader zůstane zase jen volume faderem. Příklad. Při koupi jinak skělého Korg mocrokontrolu využijete klávesnici s transpozicí, osm faderů které většinou namapujete na osm stop s hlasitostí v Abletonu, dalších osm knobů tohoto kontroleru namapujete například na osm sendů a 4x4pady na co chcete.  Jak více využít Microkontrol je zčásti řešeno  ZDE.  Tím to ovšem končí.  Samozřejmě, spoustě lidí to stačí a spokojí se s tím, že vše potřebné už vymyslel výrobce daného zařízení a výrobci se naopak vzájemně předbíhají v počtu ovládacích prvků a pod.

Next level

Druhý level je ovšem variabilita ovládacích prvků a custom řešení kontroléru pro specifické požadavky hudebníka. Hlavním požadavkem je zde co největší možnost přizpůsobení kontroleru pro vlastní potřeby a možnost volby většího množství ovládacích prvků. To znamená, že například  jeden knob vám slouží k ovládání sendu na stopě 1 a zároveň k určení  panoramy na stopě 2.

Dá se říci, že první vlaštovkou ( vynechám Monome pro jeho cenu a nedostupnost ) v komerčnějším použití tohoto řešení byla fa. Novation a jejich Launchpad. Nabídla 8×8 grid a k tomu software Automap. Launchpad byl vyjímečný stránkováním, kdy v základu nabízí čtyři 8X8 matrice. Jedna pro Ableton klipy , druhá USER 1 pro Ableton Drumrack , třetí USER 2 je neobsazena a záleží na uživateli co zvolí a čtvrtá mixer. Mixer je vlastně ještě rozdělen na dalších osm stránek ( volume,pan,send atd ). Nejzajímavější pro custom řešení Launchpadu je USER2 mod. kde se například pomocí Maxforlive a emulace Monome dostanete k ovládání Monome aplikací.

Příklad : instalace jednoho Launchpadu a jeho ovládání

  • session – ableton grid zobrazující klipy
  • user1 mod – většinou zůstává tovární nastavení Drumracku
  • user2 mod – zde pomocí Max for Live můžete mít cokoli. Pokud potřebujete ovládat v Abletonu velké množství knobů a faderů dobře poslouží aplikace Launchpad 64 faders kdy využitím stránkování máte najednou ne 8 faderů, ale 64. Také pomocí Monomeemu je možné používat aplikace pro Monome. Například Sevenup nabízí sequencer, looper, fadery, ovládání synths. atd.
  • mixer – zůstává v továrním nastavení. Osm volume, pan, send A a send B.

Dá se říci, že díky rozšíření Launchpadu pomocí User2 módu využijete jeho možností naplno a z vlastí zkušenosti je toho k ovládání tolik, že někdy je toho vlastně až moc. Launchpad a toto nastavení má ovšem jednu velkou nevýhodu. V jeden okamžik nemůžete ovládat dvě položky najednou. Například přidávat volume a spustit jiný klip v jeden okamžik na Launchpadu nejde.

A jsme u dalšího levelu a tím je Livid Ohm64. Pokud jsme totiž u Launchpadu řešili nemožnost ovládání dvou věcí najednou, Livid nám díky 8×8 gridu, osmi faderům a 16ti knobům dovoluje prakticky cokoli na co vám ruce stačí.

Další výhodou je editor pro volné přiřazení jednotlivých ovládacích prvků a velká možnost variability. Díky Python skritům je možné a když to umíte, naprogramovat na Ohm prakticky cokoli. Pro Ohm64 existují skripty OhmModes a další.  Nejlepší co zatím je a není placené je Monomodular.

 

Příklad : instalace Ohm64 a ovládání pomocí Monomodular (Coallive nastavení )

  • grid 8×8 – je zde úplně vyřazen ableton control surface které není potřeba. místo toho je použita aplikace SevenUp live. Její použití umožňuje monomodular python script.
  • všechny ostatní ovládací prvky (knoby a fadery ) využívají stránkování Monomodular python scriptu. Více ZDE. Po zvolení jedné ze stop stisknutím jednoho z osmi dolních tlačítek máte možnost ovládat 12 horních knobů ( 8 custom audio effect rack a 4 sendy jedné stopy ) a stejně tak u všech ostatních. V pravé části 4 knoby custom Master audio effect rack.

Python script

Python script v těchto případech slouží ke komunikaci mezi Abletonem a daným midi zařízením.( Například : Ohm64-Monomodular python script-Ableton ) a můžete ho upravovat pomocí například PSpadu.Kopíruje se do Ableton složky pro Mac Os X :  /Contents/App-Resources/MIDI Remote Scripts/ po volbě ‚Show Package Contents‘. Windows7:  /Program Files/Ableton/Live 8.x.x. A poté v preferences Abletonu je potřeba zvolit příslušný script pro váš kontroler.

Závěr

Nedá se zmínit vše a také zkušenost s ostatními kontrolery je pro mne odkázána na různé články  nebo video tutoriály. V závěru ještě zmíním Ipad, který díky aplikaci Lemur od Liine je „totally customize“ . V Lemur editoru si zvolíte kolik stránek ovladač bude mít, jaké ovladače bude mít ( fadery, knoby, butons, menu, multislidery, pady, multiballs a další ) a rozložíte si je kam potřebujete. Více o Lemur app ZDE.

Coallive