Akustika home studia

Akustika malého domácího studia

Jednou jsem hledal článek o akustice malého domácího studia, dlouho nemohl nic najít a poté co jsem napsal dotaz na electrozone.cz, opovědel mi Fova,vlastním jménem František Bušek a napsal odkaz na článek právě na e-zone. Se souhlasem autora ho posílám dál a děkuji za povolení ho pastnout.Tu je. Full………

Chtel jsem sepsat velmi jednoduchoucky navod, jak spravit akustiku mistnosti, ale nakonec je to docela dlouhe :-)
Pro odbornejsi zduvodneni nekterych prohlaseni v clanku (napr. proc mistnost nemuze byt krychle) si najdete jine clanky na webu (napr. od Ethana Winera)

Psal jsem to par hodin, takze budu rad, kdyz to nejaky moderator umisti v teto sekci jako clanek.

——————–

Malé domácí studio v českých podmínkách je v horším případě nějaký koutek vyčleněný v rámci bytu, v lepším případě samostatná místnost nevelkých rozměrů, kde probíhá vše – nahrávání, mixáž a následný mastering.
Tento článek se zabývá tím, jak za co nejméně peněz :-) optimalizovat akustiku takového prostoru, aby byla vhodná pro všechny výše zmíněné činnosti.
Pro tento článek vycházím z informací, které jsem během několika let nastudoval z různých zahraničních článků a také ze svých vlastních zkušeností.
Jsem amatér, který se hudbou zabývá jako koníčkem, takže neočekávejte nic vědeckého.

Tvar místnosti

Pokud možno se vyvarujte čtvercovým půdorysům. Úplně nejhoší varianta je krychle. Také dlouhé protáhlé místnosti nejsou vhodné. Nejvhodnější je obdélníkový půdorys.

Umístění nábytku a vybavení

Klíčovým místem ve studiu je poslechové místo. Zde by měla být akustika optimalizována co nejvíce.
U obdélníkové místnosti by měl být pracovní stůl s monitory umístěn rovnoběžně s kratší stěnou, tzn. že by měl být kolmo k delší stěně.
Kvůli kumulaci odrazů není vhodné poslechové místo umístit do středu místnosti, ale umístěte ho blíže ke kratší stěně. Měl by být cca na 40 procentech délky delší stěny.
Ideální pozicí pro studiové monitory jsou samostatné stojany umístěné mezi kratší stěnou a pracovním stolem a to tak, aby byly nad úrovní desky stolu. O zabudování monitorů do zdi se u domácího studia asi nebudeme bavit.
Pokud musí být monitory na stole, měly by být umístěné výše, aby se od desky stolu neodrážely do uší nežádoucí odrazy. Podkladový materiál monitorů by neměl přenášet do stolu vibrace, takže určitě ne dřevo, ale spíše polystyren nebo jiná tvrdší pěna, silnější vrstva gumy, filc, v nouzovém případě knihy.
Výškový reproduktor by měl být obvykle ve výši uší, ale je lépe se podívat do návodu k monitorům, někteří výrobci mají sweet point mezi basovým a výškovým reproduktorem.
Snažme se aby monitory byly ve větší vzdálenosti od stěny a určitě ne v rohu, protože pak budeme čelit zvýrazněným basovým frekvencím. Jestliže nám ale prostory nedovolují jiné umístění než u zdi či v rohu, lze potenciometry na zadní části monitorů nežádoucí frekvence potlačit nebo za monitory umístit akusticky pohltivý materiál.
Na stojanech nebo na desce stolu monitory mírně pootočte, aby reproduktory směřovaly do jednoho společného bodu, kterým je hlava posluchače. Tyto tři body – levý monitor, pravý monitor a hlava posluchače by spolu měly tvořit pomyslný rovnoramenný trojúhelník s úhlem 60° v každém rohu.
Poloha monitorů je ve studiu klíčová věc a vyplatí se nějakou dobu hledat tu nejvhodnější za pomoci měřicího mikrofonu (viz text níže).
Někdy můžete lepšího poslechu dosáhnout například položením monitorů na bok, přestože přednostně jsou určeny pro svislý poslech nebo stačí je jen posunout o 10cm dál a dojde k zlepšení přednesu.
Při instalaci nábytku a vybavení je pro akustiku klíčová symetrie místnosti. Stůl by měl být stejně daleko od stěny vlevo i vpravo. Jestliže umístíte podél jedné stěny nábytek, mělo by být něco podobného i podél druhé stěny. Také akustické prvky umisťujeme symetricky, jako by levá část místnosti zrcadlila tu pravou.
Pokud toto nedodržíme, obvykle uslyšíme při poslechu v levém uchu odlišný zvuk než jaký slyšíme v pravém uchu.

Hluk počítače

Hluk počítače je obrovským problémem u nahrávacích místností.
Jsou dvě cesty, jak se s tímto problémem vypořádat. Buď si celý počítač necháte postavit z komponentů, které jsou co nejméně hlučné nebo počítač umístíte mimo nahrávací místnost. Za první řešení utratíte dost peněz a stejně nikdy hluk zcela neodstraníte. Počítač můžete také umístit do nějakého sarkofágu, vystlaného akusticky pohltivým materiálem, ale tam hrozí přehřívání a ze sebemenšího otvoru vám bude zvuk unikat ven.
Proto vidím umístění PC mimo nahrávací místnost jako definitivní a nejlepší řešení. Není velký problém vyvrtat jednu větší díru do zdi, protáhnout kabely a díru zase něčím ucpat. Pro toto řešení je vhodné používat externí CD/DVD mechaniku (USB nebo FW), umístěnou v nahrávací místnosti, abyste neustále nemuseli běhat ven.

Jaká by měla být akustika místnosti?

Musíme rozlišovat pro jaký účel bude místnost určena.
Pokud pro nahrávání nástrojů a zpěvu přes mikrofony, měly by akustické úpravy především řešit dunící basy, ale měly by ponechat větší množství odrazů na středech a výškách, aby zvukový projev zněl mocně a živě a ne sterilně.
Jestliže bude místnost zároveň sloužit i pro mixáž, musíme už volit nějaký kompromis mezi živější a utlumenější místností, protože u mixáže je žádoucí mít odrazů méně.
Někteří zvukaři dokonce preferují pro mixážní pracoviště úplně utlumenou místnost, bez odrazů.
Samostatnou kapitolou je to, pokud chceme řešit kromě akustiky místnosti uvnitř i úniky zvuku ven. Pak musíme v podstatě postavit místnost v místnosti. Nejprve obložíme všechny stěny (včetně dveří) silnou vrstvou akusticky pohltivého materiálu (např. minerální vata) a ucpeme všechny otvory, protože i ten nejmenší přivede naši práci vniveč a pak můžeme řešit vnitřní akustiku dle textu výše.

Vhodné materiály

V malých místnostech je nejlepší formou úpravy akustiky absorpce, tzn. pohlcení maximálního množství odrazů.
Jako doplňkové řešení můžeme nainstalovat i difuzéry, které mají za úkol odstranit opakující se echa a rezonátory, které absorbují konkrétní frekvenci, na kterou byly vypočteny.
Myslím ale, že pro začátek si v domácím studiu vystačíme s absorbéry
Obecně platí, že vyšší frekvence (od 1,5kHz výše) absorbuje každý materiál, který má trochu hrubší povrch, třeba i závěs na okně. Střední frekvence (300Hz-1,5kHz) už vyžadují nějakou masu materiálu a nejhůře se absorbují frekvence pod 300kHz, kde musíme mít akusticky dobře pohltivý materiál a ještě o značné tloušťce.
Pro začátečníky s akustikou je nejvhodnější pořídit širokopásmové absorbéry, které pohltí vše – basy, středy i výšky.
Prvním vhodným produktem pro takové prvky je minerální vata. Každý z výrobců (Rockwool, Orsil, Knauf a další) má v sortimentu typy vaty více vhodnější pro absorpci zvuku a méně vhodné. Je nutné se podívat do katalogu. Dobré zkušenosti jsou s produkty Orsil Orstrop, Isover Domo a Rockwool Airrock ND.
Dalším vhodným materiál je tzv. akustická pěna, která má otevřené buňky, dobře pohlcující zvukovou energii (v angličtině open cells foam). Komerčně prodávané produkty jsou od firem Auralex a Primacoustic, z českých firem například AC Plus. Pokud se nepletu, tak jde o polyuretan.
Vyvarujte se levných produktů, které se sice také nazývají „akustická pěna“, ale ve skutečnosti je to pouze molitan s uzavřenými buňkami, který má minimální absorpční schopnosti. Akustická pěna na bázi otevřených buněk bude stát cca 1000 a více Kč za metr čtvereční.
Poznáte ji např. tak, že když skrz ni fouknete, tak i u vetší tloušťky ji profouknete skrz. Obyčejný molitan o větší tloušťce neprofouknete.
Nevhodný materiál pro absorbéry je korek, polystyren, molitan, textilie a kdysi populární plata od vajíček.
Tyto materiály nám v případě členitého povrchu roztříští odrazy a v případě hrubšího povrchu pohltí vyšší frekvence, ale basy a středy vůbec neabsorbují.
Dají se tedy použít pouze jako doplňkové prvky pro výše zmíněné použití, ale rozhodně ne jako hlavní prvky pro pohlcení odrazů.
Spacáky, peřiny a polštáře mohou také nouzově posloužit při nahrávání, ale moje vlastní zkušenost je ta, že nižší basy to stejně neřeší.

Jak velkou tloušťku akustického materiálu.

Platí, že čím nižší frekvence chceme absorbovat, tím silnější musí být akusticky pohltivý materiál. Pro absorbér pohlcující basy, středy i výšky je třeba použít minerální vatu ideálně o tloušťce 200mm. Podobně to platí i u akustické pěny.
U tloušťky vaty kolem 100mm už nebudeme mít absorbované frekvence pod 100Hz.
Pokud máme nízký rozpočet, můžeme nouzově nainstalovat absorbéry s tloušťkou vaty kolem 100mm a mírně je oddálit od stěny. Pohltivost nižších frekvencí se zlepší, ale mnohem lepší řešení je mít tlouštku pohltivého materiálu více než 160mm.

Výroba akustických prvků

Pro české domácí studio vidím tři rozumné možnosti:

– Nakoupíte akustickou pěnu od renomovaných výrobců. Tato varianta je finančně hodně náročná. Pro celou místnost se nákladově můžete pohybovat kolem 20000Kč a více. Budete potřebovat jak tenčí desky s pyramidkami, které přilepíte na zeď, tak mohutné hranoly pěny do rohů místnosti. Nevýhodou je, že pár měsíců to smrdí a také, že se na to hodně chytá prach.

– Necháte si vyrobit akustické prvky s minerální vatou od známého truhláře. Tady se budete cenově pohybovat také kolem 20000Kč a více.

– Vyrobíte si svépomocí akustické prvky s minerální vatou. Nákladově byste neměli překročit 10000Kč.

U výroby svépomocí máte zase několik možností:

– Vyrobíte si přenosné paravány, kterými obestavíte váš nahrávací koutek a v případě, že je nebudete zrovna potřebovat, je přemístíte někam do kouta. Zde dobře poslouží dřevěné rámy, vyplněné minerální vatou ve fólii a potažené látkou.